matka! (Mother!)

října 29, 2017 Unknown 0 Comments

   Než se vůbec pustím do psaní článku, musím zmínit tři věci: Rozhodně je lepší se na film podívat dříve, než si přečtete jakékoliv recenze a články. Takže pokud zvažujete, že byste se na film rádi podívali a ještě jste tak neučinili, pro tu neopakovatelnou atmosféru filmu to jistě udělejte dříve, než si cokoliv přečtete. Záměrně neříkám pro "lepší požitek z filmu", protože tento film je velmi kontroverzní a můžete ho buď milovat, nebo z něj můžete být naprosto znechucení. Film matka! totiž žádný oddychový snímek není a rozhodně si ho nezamiluje každý. Další důležitá věc, kterou je třeba zmínit, než budete ve čtení pokračovat dál: tento článek bude s největší pravděpodobností obsahovat spoilery!
Pokud jste se přesto rozhodli číst dál, můžeme se do toho pustit.


   O Darrenovi Aronofskym jsem psala již v souvislosti s jeho dalším výborným filmem Fontána (2006), článek si můžete přečíst zde. Tohoto režiséra proslavily i další filmy, např. Rekviem za sen (2010) nebo Černá labuť (2010). Kdo jeho tvorbu zná, dá mi nejspíše za pravdu, že tyto filmy spojuje určitá kontroverze, ač nikdy nemá pouze jedinou podobu. Jeho filmy jsou odlišné, přesto šokující, úderné, nenechají vás klidné a budete na ně dlouho vzpomínat i po shlédnutí filmu - ne v dobrém, ne ve špatném, smíšené emoce budou nejspíše převládat. Alespoň takový je můj dojem z jeho filmů.
   Tento rok Darren předvedl svůj další snímek. Film matka! spojuje v sobě vše, co je tak typicky "aronofské" - skličující atmosféra, kterou je film protkán od samého začátku, se zhušťuje, graduje a konec vás dost možná naprosto oněmí. Pokud však do něj vydržíte.

Děj filmu

   Začátek filmu nám dá nahlédnout do života manželského páru žijícího ve venkovském domě obklopeného přírodou. Ačkoliv naše hlavní postavy nemají jméno (nebo jsem to alespoň nepostřehla), setkáváme se zde s velmi důstojným hereckým obsazením: Jannifer Lawrence hraje mladou manželku, která by pro svého manžela a poklidný život v jejich domě udělala snad cokoliv. Stará se o obrovský dům, od základů ho renovuje a při tom všem se snaží dopřát svému manželovi (Javier Bardem) dostatek klidu na to, aby opět dostal inspiraci a pokračoval ve své spisovatelské kariéře. Ten však onu inspiraci pořád nenalézá.
   Za nedlouho po začátku filmu tu máme prvního hosta: Jeden večer na dveře zaklepe doktor, čirou náhodou velký fanoušek knih našeho hlavního hrdiny, který si dům manželského páru spletl s penzionem. Přesto, že je mladá manželka z celé situace trochu zaskočená, poslechne svého manžela a hosta v jejich domě uvítá. Ten se však nezdrží pouze na jednu noc a zatímco je její manžel i nadále velmi pohostinný, ona dělá jeden malý ústupek za dalším. U jednoho hosta to ale nezůstává; přichází manželka doktora, jejich synové a samozvaných hostů nadále přibývá. Mladá dívka pozoruje, jak se její domov, který doteď tak pečlivě udržovala, rozpadá před jejíma očima - a jejího manžela jako by to snad ani nezajímalo. Jejich soukromý život přestává existovat a skoro se zdá, že ten dům to všechno cítí také. Je snad živý?

Trailer

Můj komentář

   Trvalo mi dlouho, než jsem pochopila, o co v celém filmu jde. Nakonec jsem pointu pochopila asi tři čtvrtě hodiny před jeho koncem, ale to uvědomění bylo tak silné, že jsem byla jen neuvěřitelně fascinovaná. A musím říct, že doteď jsem.
   Celý film je založen na křesťanské symbolice, která není všem hned od začátku patrná. Abyste film pochopili, nemusíte číst Bibli nebo mít nastudované texty - stačí si držet přirozeně otevřenou mysl, snažit se film pochopit v hlubším kontextu, i když jeho obsah má mnoho nelíbivých scén (ani se nesnaží je nemít), v čemž ostatně možná spočívá právě ta jeho kontroverznost. Kdo je mladá manželka, kdo je její muž? Film vám poskytuje více rovin k zamyšlení: máme tu mladou ženu, která by se mohla rozdat, přičemž to pořád nestáčí; a navíc musí trpět psychickou tyranii, nezdravý vztah bez respektu, naprosté narušení soukromí. Snímek vás už jen tímto faktem klaustrofobicky obklíčí natolik, že budete cítit všechno s naší hlavní hrdinkou - a v tom vás podpoří také způsob, jakým byl film natočen. Kamera se pohybuje často velmi blízko našich postav, jako bychom byli třetí osoba, která jim je v patách a o které se neví.
   Pokud ale budete chtít pochopit film v jeho plné podobě, neuvidíte pouze mladou dívku bojující o svůj dům a klidný život; uvidíte matku Přírodu, která neustále dává, dává, jak po ní její Stvořitel očekává, ale její dary jsou pošlapávány a znehodnocovány. V několikapatrovém domě uvidíme vše, co se odehrává na celé této planetě: náboženské pře a fanatismus, zabíjení ve jménu Boha, války a teror, hladomor a chudoba, přičemž matka Gaia trpí a my veškerý ten čas trpíme s ní. Její dítě by mohlo mít dvojí význam: někde se píše, že je to sám Ježíš, někdo další tvrdí, že jsou to neobnovitelné přírodní zdroje - lidé se jimi krmí, příroda pláče, ale Bůh nadále říká: "Musíme jim odpustit!"

   Nemusím snad více zdůrazňovat, proč je tento film naprosto jedinečný svého druhu. Už dlouho se mi nestalo, abych v kině seděla jako zařezaná, mísily se ve mně strach, úzkost, fascinace... Sledovala, jak lidé odcházejí ze sálu, protože už je toho na ně příliš. Myslím, že na nás všechny bylo. Proto si dobře rozmyslete, zda-li tomuto filmu vymezíte svůj čas. V klidu vás rozhodně nenechá.
   Na youtube můžete v angličtině najít vysvětlení symbolismu, kterého je v tomto filmu doopravdy požehnaně. Film stále běží v našich kinech, proto si myslím, že články nebo videa v češtině na sebe ještě nějakou chvíli nechají čekat.